|
|
 |
|
| + |
Kůže potřebuje především v období „stresu“, např. po opalování, zvláštní pozornost a ošetření.
|
| + |
Kůže pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. S povrchem asi dvou čtverečních metrů je kůže jedním z největších orgánů našeho těla. Sama o sobě může vážit kolem 7 % celkové hmotnosti člověka. Je to složitý systém skládající se ze tří vrstev: pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkožního vaziva (hypodermis).
|
| + |
Tloušťka je ale na různých místech těla odlišná, od 0,4 do cca 4 mm. U dětí, žen a starších lidí je pokožka spolu se škárou nejtenčí. Přirozeným projevem stárnutí kůže je její uvolňování a skládání do záhybů a vrásek – škára ztrácí pružnost.
|
+Pokožka:
Zrohovatělá vrstva
Keratinová vrstva
Bazální vrstva
+Škára:
Papilární vrstva
Vrstva vaziva
|
|
| + |
Naše kůže má životně důležité funkce. Funguje jako ochranný obal a klimatizace. Pomáhá udržovat stálou teplotu těla. Svítí-li na ní slunce nebo když se člověk nachází v teplém prostředí, cévy se rozšíří a dochází ke zvýšení průtoku krve. Zároveň s ní vnímáme okolí – v kůži je řada nervových zakončení, které reagují na teplo, chladno nebo tlak.
|
| + |
Svítí-li na ní slunce nebo jí někdo hladí, cítíme se dobře. Pořežeme-li se o sklo, pociťujeme bolest. V podkožním vazivu se skladuje tuk – má tak mechanickou a izolační funkci. Pomocí mazových a potních žláz vylučuje látky z těla. Kůží lze do těla vpravit látky rozpustitelné v tucích, např. léky v podobě mastí nebo pěny (např. Panthenol Spray).
|
| + |
Kůže má díky barvivům různou barvu. Melanin, jedno z barviv, se tvoří v buňkách melanocytech. Má červeno-hnědou až černou barvu. Lidé s tmavou kůží mají více melaninu v těle než lidé se světlou barvou kůže. Karoten je oranžové barvivo, které se ukládá v pokožce. Hemoglobin, narůžovělé barvivo, se nachází v kožních cévách.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
